Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Životní motivy filantropů vedoucí k darování odkazem ze závěti na dobročinné účely
Korček, Lenka ; Kroupa, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Tato práce se zabývá motivací filantropů, kteří učinili odkaz formou závěti na dobročinné účely. Cílem práce je popsat problematiku dárcovství formou odkazu v závěti a přístup společnosti k této formě dárcovství. Teoretická část přináší charakteristiku individuálního dárcovství, filantropie a dárcovství ze závěti. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu s cílem zjistit a porozumět důvodům nebo motivacím, které vedly filantropy k tomu, aby takové rozhodnutí učinili. Důvody a motivace byly zjišťovány na základě polostrukturovaných rozhovorů s narativními prvky se čtyřmi respondenty. Zjištěné důvody a motivace k darování formou odkazu se týkají argumentů spojených s dárcovstvím, důvěryhodností, informacemi, účelem a odpovědností
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
Principy dědického práva v českých zemích do jeho kodifikace v roce 1811
Klucová, Monika ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce, zpracovaná na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se zabývá principy dědického práva v českých zemích do jeho kodifikace v roce 1811. Přestože dědické právo je jednou z nejstarších oblastí práva, která byla velmi podrobně rozpracována už ve starověkém římském právu, na našem území se začalo více rozvíjet teprve v době pohusitské. Ve středověku zde totiž převládalo jednak právo panovníka na odúmrť a jednak institut rodinného nedílu, které přechod majetku ze zůstavitele na dědice prakticky neumožňovaly. Cílem práce proto bylo hlouběji prozkoumat historický vývoj a historické souvislosti dědického práva na našem území, které předcházely jeho moderní podobě, prvně kodifikované rakouským Obecným zákoníkem občanským v roce 1811. V první části práce "Úvod" je stručně pojednáno o dědickém právu jako specifické součásti právní vědy, o zásadách dědického práva, jakož i o podmínkách dědění a o dědických titulech. Druhá část práce "Historický exkurz - dědictví v Římském právu" pojednává o principech starověkého římského práva, které se prolínaly celým historickým vývojem nejen na našem území, ale i v jiných evropských zemích. Na základech římskoprávních principů jsou vystavěny moderní právní řády celé řady evropských států a jsou současně i východiskem nové české právní úpravy...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.